Africký snowboarder Brolin Mawejje o filmu Far from Home: Doufám, že film povzbudí lidi v podobné situaci

Blíží se česká premiéra dlouho očekávaného snowboardového filmu Far from Home (Daleko od domova), který se u nás bude poprvé promítat 29. září v 20:45 v pražském kině Lucerna. Jeho hlavní postava Brolin Mawejje se narodil v Ugandě, zemi, kde lidé neznají sníh. Dokument ukazuje Brolinovu cestu z nuzných poměrů přes Spojené státy až k zatím nesplněnému snu – stát se prvním ugandským snowboardingovým reprezentantem na olympijských hrách v Koreji roku 2018. Přinášíme překlad zajímavého rozhovoru s hlavním protagonistou pro magazín Outside.

Jak tě vychovávali v Ugandě?

V Ugandě jsem se rychle naučil postarat se o sebe. Byl jsem nejmladší z osmi sourozenců, a když mi byly dva roky, mamka odešla do Států. Můj otec viděl jedinou šanci na lepší život ve vzdělání, a tak kladl velký důraz na studium.

Nežili jsme snadno a někdy jsme neměli dost peněz na to, aby nás mohl táta nechat chodit do školy. Ale za jakékoliv situace táta zajistil, že jsme měli slušné šaty a jídlo na stole. Kladl důraz na disciplínu, každé ráno jsme museli vstávat dřív než on. Hodně mi to pomohlo dosáhnout toho, čeho jsem chtěl.

Proč snowboarding?

To abych zapadl. Můj první bostonský kamarád byl snowboarder. S ním a jeho rodinou jsem měl příležitost jezdit na víkendy do Vermontu a postavit se na prkno. Nakonec jsem se se svým nejlepším přítelem přestěhoval do Jackson Hole a poslední dva roky střední školy jsem dochodil daleko na západě.

Pak jsme oba nastoupili na školu v Salt Lake City, abychom mohli ohýbat hrany, jak jen to šlo. Když jsme před víc než dvěma lety pustili první ukázku z dokumentu Daleko od domova, udivila nás jeho odezva. Měl jsem štěstí, že jsem přes prkno dostal příležitost.

A proč Olympiáda?

Tahle možnost se sama objevila díky publicitě, kterou dokument získal. Když jsem se vrátil do Ugandy, všichni novináři se mě ptali na Olympiádu. Tam jsem si uvědomil, že se to doopravdy může uskutečnit. Nechtěl bych se v životě dívat zpátky a litovat, že jsem to nezkusil. Myslím, že by bylo hloupé nejít za příležitostí a neukázat lidem, že nezáleží na tom odkud jsi, ale že když se na něco zaměříš, tak uspěješ.

Jak teda reagovali lidi v Ugandě?

Velmi mě podporují! Navzdory tomu, že spoustu z nich nikdy nevidělo sníh. Vlastně snowboardování vůbec nerozumí, ale nadchlo je, že za hranicemi existuje Uganďan, který za tím jde. To je ohromující. V Ugandě mě neznámí lidé poznávají na ulici. Nemohl jsem tomu uvěřit.

Podporuje tě ugandská olympijská federace? A jak budeš dál postupovat?

Olympijský výbor můj cíl podporuje. Abych mohl jezdit pod ugandskou vlajkou, musím oficiálně registrovat snowboardovou organizaci ve FIS. Už jsme s FIS jednali a všechny body, které získám, převedou do Ugandy. Vytvořili jsme čtyřletý soutěžní a tréninkový program v rámci Park City Snowboard týmu.

Jak trénuješ?

Téměř každý den jezdím v Park City a spojil jsem se s trenérem, kterému důvěřuji, že mě dostane na Olympiádu. Mám skvělou partu riderů, kteří mě doslova táhnou dopředu. Díky Hesslersi, Huntere Butlere, Zeppeline Zeeripe, Dane Rosene, a vy ostatní.

Proč chceš dělat medicínu?

Od dětství jsem se chtěl stát doktorem, teď mám příležitost studovat ve Státech. Dost makám, aby se to splnilo. Ale jde o dlouhodobý cíl. Nejbližší čtyři roky se chci soustředit na prkno a až po Olympiádě jít na medicínu.

Jak zvládáš školu dohromady se snowboardováním?

Na hodně lekcí se hlásím na podzim a potom v zimě míň, takže můžu jezdit skoro každý den. Příští podzim mám dělat zkoušky, po kterých se můžu hlásit na medicínu. A v létě pracuji v bostonské nemocnici. Jen co dodělám školu, budu se až do Olympiády soustředit pouze na prkno.

Čeho jsi chtěl filmem dosáhnout?

Doufám, že film povzbudí lidi v podobné situaci. Že jim řekne, aby nikdy nic nevzdávali a hledali společenství, které jim pomůže rozvíjet jejich zájmy. Také doufám, že povzbudí jiné lidi, aby pomáhali těm, kdo to potřebují. Začali jsme filmovat s partou kamarádů, abychom vyprávěli příběh, o kterém jsme si mysleli, že by mohl lidem pomáhat.

Také doufám, že to pomůže vytvořit odrazový můstek, z kterého povede moje cesta na Olympiádu. Chci tam jet, vyšší úroveň neexistuje. Možná, že nějaké děcko dole mě uvidí a nadchne se pro snowboarding jako já. To jsou má největší přání.

Far From Home Trailer from Galen Knowles on Vimeo.