Ice-Andreas: Tančit braekdance je fyzicky a motoricky dost náročné

Jednatřicetiletý Ondřej Němec, známý pod přezdívkou Ice-Andreas, se věnuje breakdance už 16 let. Před patnácti lety založil s kamarádem dnes už známou skupinu Deep Skillz Crew. Čtyři roky funguje jako oficiální tým značky BigShock, která vyrábí energy drinky. Skupině dělá manažera, ale stále také aktivně tancuje.

Jak ses dostal k breakdance?

V 15 letech jsem začal chodit do klubu, kde jsem se potkal s jedním tanečníkem, který dělal styl tance „rap“, a díky němu jsem viděl film Cool as Ice – Vanilla Ice. Tak pak vznikla moje přezdívka. O rok později jsem viděl v televizi break dance crew „Da life broadcast“ - legendární českou skupinu, a hned jsem měl jasno. Myslím, že takto podobně začala většina takzvaných bboys. S kamarádem nás to nadchlo a rozhodli jsme se, že chceme mít jednou profi skupinu Ale přitom jsme neuměli nic (smích).

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Plní se mi sny a chci v tom pokračovat. Jsem vděčný, že stále tancuji. Po 16 letech vám to jen tak někdo neřekne, už to je úspěch.

Bylo i nějaké zklamání? Nesprávný verdikt poroty či nesportovní chování soutěžících?

Ano a bylo jich hodně. Většinou to bylo v battlech, kdy se člověk cítí ukřivděn. Také jsem byl vždy zklamaný, když někdo dobrý odešel ze skupiny. Bylo to, jako když vám odchází dítě do světa.

Jaké oblečení je důležité mít na sobě, když tančíš?

Člověk by neměl moc měnit image, tedy vzhled a styl oblečení, protože i podle toho si tě lidé pamatují. Ale oblečení by určitě mělo být pohodlné, aby se v něm člověk cítil dobře. V battlu oblečení může vyjadřovat hodně. Může dát soupeři leccos najevo. Třeba „boj se mě“ nebo „jsem v pohodě, jsem ready, jsem hip hop, jsem hardcore“, ale stejně tak i porotě. A pokud to spojíš se stylem a hudbou, tvůj kredit roste. Pokud jedeme se skupinou exhibice, je dobré být sladěný – třeba jako my v BigShock oblečení.

Už nějaký ten pátek tančíš. Měls nějaké vážnější zranění?

Mám dvakrát dělanou plastiku v jednom koleni, ale pořád to beru jako srandu proti tomu, čím jsem prošel. Mám totiž jednu závažnější chorobu, ale pořád mě to nezastaví v tanci. Ale chtěl bych říct, že těch úrazů se stává opravdu minimálně oproti jiným sportům, jako je například fotbal nebo hokej. Tam přijdete k úrazu, aniž byste za to mohli. Ale u braekdance vás tělo nepustí dál, pokud nejste magor a sebe ničitel (smích).

Jak vlastně vypadá takový trénink?

Je důležitá pravidelnost a trpělivost, nic nejde hned. Spoustu lidí brzy odpadá, jelikož je to fyzicky a motoricky náročné. Prostě nejde nic ošidit.
Můj trénink vypadá následovně. Snažím se makat pětkrát týdně po dvou hodinách, ale někdy to samozřejmě nejde. Důležitý je stratching a fyzička, takže i podle toho si zkouším triky.

Můžeš nějak popsat scénu v české republice? Soutěže, úroveň českých tanečníků a podobně.

Hmmm... teď mě možná bboys nebudou mít rádi, ale troufám si říci, že byly daleko lepší časy. Organizoval jsem pár velikých soutěží a za ty roky projel nějaké akce. Jsem současnou českou scénou trošku zklamaný, mladí kluci jsou nevděční. Ale jsem přesvědčený, že je to hodně dáno kvalitou soutěží a lidmi, kteří ty akce dělají. Na akcích chybí zahraniční porota a to degraduje rozhodování, bboys to cítí a potom na akce neradi jezdí. Když vás posuzuje váš kolega, jednoduše řečeno, tak je to prostě divné. A to nemluvím o tom, že na akcích potkáváte pořád ty stejné tváře. Bude potřeba hodně změn, aby mohla naše scéna růst. A na to jsou samozřejmě potřeba peníze a zkušenosti. Já osobně jsem se rozhodl v posledních letech věnovat především své skupině, ta moji energii ocení, to vím.

Chtěl bys ještě něco vzkázat našim čtenářům?

Budu rád, když se stanete našimi fanoušky na Facebooku - Deep Skillz Crew, protože přeci jenom tancujeme pro lidi. A občas tam dáváme zajímavá crazy videa. Jinak bych chtěl říct, aby na sobě lidi makali, a to ve všech rovinách. Aby makali na tom, co mají rádi a byli trpěliví, jedině tak budou šťastní.