Indoboardy, parádní nástroj k tréningu před začátkem zimní sportovní sezóny

Moderní indoboardy si oblíbili především surfaři, snowboardisté a ostatní fandové boardových sportů. Vypadá jako longboard bez koleček. Volně ho položíte na obyčejný váleček a můžete začít trénovat rovnováhu, náklony i zkoušet nové triky. V našich podmínkách se obzvlášť hodí k letní a podzimní přípravě na zimní svahy.

Pokud jste indo nedávno objevili a považujete ho za žhavou novinku, neváhejte a mrkněte na následující reklamu:

Je z Kalifornie a marketuje první komerčně úspěšnou indoboardovou značku Bango Board. Její zakladatel a pravděpodobný vynálezce indoboardu Stanley Washburn Jr. původně létal v letadle a stavěl vzducholodě. Na svých cestách po Zlatonosném pobřeží v Africe prý viděl děti, které ve volném čase balancovaly na prkně a špalíku. A protože americké letectvo ztratilo po několika nehodách o vývoj vzducholodí zájem, pustil se Washburn do dalšího podniku. První Bango Board prý dostala jeho dcera k Vánocům v roce 1952.

V šedesátých letech je objevili lyžaři a začali na speciálních prkýnkách trénovat v letních měsících. Stenlay Washburn dál hodně cestoval, psal knihy a neměl prostě čas, proto se rozhodl jejich výrobu v roce 1980 ukončit. Kvůli rostoucí popularitě prknových sportů se ale k jeho nápadu vrátila v 90. letech značka Vew-Do Balance Boards, která si patentovala vlastní prkna.

U nás se těmto prknům začalo říkat indo, podle indoboardů, které koncem 90. let začal vyrábět surfař a skatebarder Hunter Joslin. Když začal surfovat, vzpomněl si na podomácku dělané indo, které viděl jako dítě u trenéra plavání. Domáčtější, jednodušší konstrukce vedla k náročnějšímu, ale volnějšímu pohybu.

Zatímco původní Bongo Boardy byly opatřené drážkou, která stabilizovala pohyb, jeho domácímu prknu drážka chyběla a hledání rovnováhy tak víc připomínalo pohyb na surfu. Joslin pochopil výhody jednoduššího provedení a začal s ním trénovat a doopravdy brzy jezdil líp než mnoho z jeho častěji surfujících kamarádů.

V 70. letech vyráběl skateboardy, skimboardy a vypracoval typický indoboardový design. Dalších dvacet let se zabýval surfováním po celém světě, obchodem s bambusovým nábytkem i bikinami, založil surfařskou cestovní kancelář, až jednou na podzim roku 1998, po víc než dvaceti letech, se ještě jednou pokusil rozjet výrobu vlastních indoboardů. A tentokrát to vyšlo, indoboardy se kupují na celém světě, pro zábavu, zdravotní cvičení, získání kondice i přípravu na zimní sporty.

Americká profesionální snowbordistka Gretchen Breiler trénuje na indoboardu: