Kempování: Vaření na cestách musí být snadné a rychlé

V minulém dílu našeho „kempovacího“ seriálu jsme vybírali stany, karimatky a spacáky, dnes se zaměříme na vaření na cestách. Poradíme, jaké vybrat nádobí, vařič a jaké vychytávky se ještě mohou hodit.

Podobně jako v případě stanů a spacáků je rozdíl v přípravě jídla, pokud putujete pěšky na těžko, bez zázemí auta, nebo automobilem přijedete až na místo spaní. V prvním případě volíte co nejlehčí „kuchyň“ se základním a nezbytným vybavením, v druhém si můžete dovolit větší pohodlí a přibalit třeba malou skládací stoličku i stůl.

Ačkoli v Čechách je v podstatě všude dostupné dřevo a lidé si zpravidla po večerech dělají ohně, vaření přímo na ohni se pomalu vytrácí. Přitom tím turista odlehčí batohu o vařič a plynovou kartuši. K vaření na ohni se nejlépe hodí hrnec kotlíkového typu, tedy s uchem, za které je možné nádobu nad oheň zavěsit. Ideálně s pokličkou, jídlo je pak dřív hotové.

Nejprve je potřeba rozdělat větší oheň a vytvořit si dostatek žhavých uhlíků. Pak si vezmeme dva silnější klacky z čerstvého dřeva, které mají konec ve tvaru „v“ a zapícháme je do země proti sobě po stranách ohniště. Připravíme si ještě třetí klacek, který pak pohodlně do „véček“ zaklesneme a na ten zavěsíme ucho hrnce. Hrnec by se neměl dotýkat země. Pod hrncem pak udržujeme menší ohýnek, na kterém uvaříme večeři. A pokud neoplýváme dokonalým kuchyňským vybavením, můžeme si čtvrtým klackem večeři míchat. Není nad jídlo s vůní opravdového ohně.

Horší je, když cestovatele dohoní špatné počasí. Pak není nad vařič, na kterém se dá vařit kdekoli pod stříškou. Pokud turista vyrazí někam do divočiny a šetří každý dekagram, měl by vybírat mezi sportovnějšími verzemi vařičů, které tolik neváží. Ideální zároveň je, když má hořák závětří, které odolá poryvům větru.

Do hor se hodí i automatické takzvané „piezo zapalování“, díky kterému nemusíte mít po ruce sirky. Ocení ho především ten, komu sirky zmoknou. Ale i taková situace se dá řešit. Sirky i s krabičkou si vložte někam pod oblečení, přímo na tělo, které mokré zápalky zahřeje a poměrně rychle vysuší. Nevýhoda vařičů s piezo zapalováním je jejich robustnost. Bývají také těžší, zároveň však stabilnější. Proto se možná nehodí na dlouhou expedici, ale spíše na méně náročné kempování.

U vařiče bychom neměli zapomínat ani na vroubkování nožiček. Pokud jsou hladké, hrnec bude z vařiče sjíždět. Platí, že čím výraznější vroubkování, tím stabilnější bude vaření.

A samozřejmě důležitý je také výkon. Výrobci zpravidla zároveň uvádějí spotřebu plynu za hodinu v gramech a za jak dlouho uvaříte litr vody. V kempu obvykle člověk tolik nespěchá, ale ve ztížených podmínkách v přírodě mnohdy hraje roli každá minutka.

K vařiči samozřejmě patří plynová kartuše. Její velikost volte podle délky výpravy. Je zbytečné táhnout moc velkou, ale je nepříjemné, když dojde plyn a není na čem uvařit. Spočítejte si zhruba, kolik hodin budete na plynu vařit, jakou spotřebu plynu má vařič na hodinu a podle toho vybírejte velikost kartuše.

Na výpravu „na těžko“ k vařiči stačí jeden hrnec, případně plastová miska, pokud budete cestovat ve dvou. Jeden jí přímo z hrnce, druhý z misky. K tomu stačí lehká lžička a nůž, případně praktická „lžičko-vidlička". A rozhodně se hodí i jednoduchý lehký termohrnek, ve kterém káva vydrží horká i v nejhorším nečase.

Pokud vyrážíte do kempu, stojí za to pořídit si celou sadu lehkého a dobře omyvatelného nádobí – několik hrnců, pánev a sadu plastových talířů. Za úvahu stojí i praktická lehká konvice na ranní kávu či čaj. Oproti běžnému nádobí jsou speciální kempingové sady mnohem lehčí, rychle se v nich vaří, mají ideální velikost na kempingové vařiče a velmi snadno se udržují. Zároveň bývají vybaveny velmi praktickými úchyty, abyste mohli při vaření hrnce přidržovat a nespálit se přitom.

A pro ty, co mají rádi v kempu pohodlíčko, ať si do kufru auta přibalí i nějaký šikovný skládací stůl a stoličky. V dalším díle o kempování vám poradíme, co se vám ještě může kromě „kuchyně“ a „ložnice“ hodit.