ROZHOVOR: Lene před lety přivezla do Čech freestyle slalom. Dnes pořádá mistrovství a má svou školu.

Slovenka Lenka Buchcárová zvaná Lene objevila freestyle slalom před lety v Londýně. Bruslení ji nadchlo, začala dokonce i závodit a následně tenhle sport přivezla do Čech. Založila první freestylový celorepublikový klub a letos pořádá už pátý ročník mistrovství České republiky. Bruslení ji nejen baví, ale také živí, v Olomouci si otevřela svou vlastní školu bruslení.

S freestyle slalomem a roller dance jsi začínala před lety v zahraničí jako studentka. Jak tě to napadlo, proč zrovna freestyle a tanec, co tě na tom lákalo?

K freestyle bruslení jsem se dostala v Anglii v Londýně v roce 2000, kde jsem dva roky žila. O víkendech jsem si chodila zabruslit do Hyde parku, kde se setkávali rychlobruslaři, rekreační bruslaři a freestyle bruslaři nebo také tanečníci na bruslích.

V té době jsem moc neuměla bruslit, jenom klasická jízda dopředu a trošku pozpátku. Když jsem pozorovala ostatní jezdce, co vše se na bruslích dá dělat, tak mě to nadchlo a musela jsem to umět! Dostala jsem pár tipů a pak jsem pilovala a trénovala sama a trávila na bruslích víc a víc času, v podstatě každou volnou chvilku, co jsem měla, jsem hned vyrazila na brusle.

Pak ses přesunula do Francie a vrhla se do bruslení naplno. Jaké jsi měla největší úspěchy a co tě motivovalo?

Z Londýna přímo do Paříže jsem nejela náhodou. Bude to znít trošku zvláštně, ale když mi bylo řečeno, že nejlepší freestyle jezdci jsou v Paříži, tak jsem měla jasno v tom, kam budou směřovat „moje túlavé korčulky“. V té době jsem byla po střední škole dokončené na Slovensku a můj jediný cíl byl naučit se jazyky, abych se pak mohla dostat na vysokou školu. Bruslením jsem v podstatě z počátku vyplňovala volné chvilky, ale to jsem netušila, že mě to jednou bude i živit.

Do mé vysněné Paříže mi pomohl dostat se kamarád z Londýna, který mi věnoval měsíc studií francouzštiny s ubytováním v apartmánu, když viděl, jak jsem do bruslení zapálená, a chtěl mi pomoci naplnit můj sen. Hned první den, když jsem dorazila do Paříže, jsem se ubytovala a vyrazila na brusle. Francouzky jsem neuměla vůbec, nikoho jsem neznala, ani jsem nevěděla, kam se vydám. Jen s mapou v ruce mě lákalo dobrodružství, že prozkoumám město jen tak.

Hned prvního bruslaře, co jsem potkala, jsem se zeptala, kde se bruslí, a ještě v ten den jsem se seznámila s několika lidmi. Úplně nejlepší bylo, když mě seznámili s francouzským šampiónem v slalomu Vincentem Vu Van Kha, který mě později i učil. Pro mě to byl další splněný sen, protože právě jeho videa jsem sledovala a učila se z nich před cestou do Paříže.

Díky němu jsem se pak dostala do místního bruslařského klubu, udělala jsem si rozhodcovský certifikát IFSA (mezinárodní asociace freestyle bruslení) a také závodila na francouzském mistrovství ve freestyle bruslení a dalších freestyle závodech v Anglii a Španělsku. Můj největší úspěch byl 1. místo ve freestyle bruslení v anglickém Eastboarnu, kde jsem porazila i hvězdy jako třeba Chloé Seyrès (několikanásobnou světovou šampiónku freestyle slalomu).

Když jsi pak přijela do Čech, začalas tyhle disciplíny propagovat. Měly už tenkrát hodně příznivců? Jak moc se u nás vědělo o roller dance a o freestylu?

V roce 2005 jsem ukončila svůj pobyt v zahraničí a vrátila se k studiím. Dostala jsem se na vysokou školu do Olomouce, kde jsem následně pět roků studovala. V ČR v té době nebyl freestyle slalom ani roller dance vůbec rozšířený. Potkala jsem jen pár jednotlivců tanečníků v Praze na Letné, ale to bylo tak všechno. Jinak se o těchto disciplínách moc nevědělo. Nenarazila jsem na žádné spolky nebo kluby, co by se tím zabývaly. Začala jsem o těchto disciplínách tedy psát, rozesílat články do časopisů, portálů a předvádět exhibičně na akcích slalom i tanec.

Pamatuju se, žes přinesla i specifickou módu spojenou s těmihle sporty. Všímali si toho lidé a napodobovali tě třeba?

Jestli myslíš můj styl oblékání, tak určitě jsem byla středem pozornosti. Ve Francii jsem si totiž oblíbila street wear (hip-hopové kšiltovky se šátkem, široké padavé gatě). Nějakou dobu to bylo u nás jiné a holky se tak neoblékaly. Šlo to dle mého názoru jak se vším: s módou, s hudbou nebo jinými trendy, co se ze zahraničí dostaly k nám.

A nevím, čím to je, ale pořád mám ten pocit, jako kdyby se na mně lidi koukali víc než na ostatní. Ale to je možná jen tím, že v zahraničí v metropolích jako je Londýn a Paříž, jsem si zvykla na to, že každý si hledí svého a nemá čas sledovat ostatní. Je tam moc veliký ruch a moc lidí na jednom místě.

Co se za těch deset let u nás změnilo? Začaly se pořádat soutěže, vznikají kluby, přibývá lidí?

Určitě se toho změnilo dost, ale pořád mám pocit, že ten vývoj nejde u nás tak rychle jako v zahraničí. V roce 2009 jsem založila první freestylový celorepublikový klub a tím si myslím, že se hlavně slalom dostal do povědomí a začalo jezdit dost lidí. V dalších městech v stávajících klubech bruslení spíš rozšiřují sekce o freestyle bruslení.

Co považuješ za svůj největší závodní úspěch nebo obecně za úspěch na poli bruslení?

Za svůj největší úspěch považuji zpropagování a rozšíření disciplín freestyle bruslení v ČR a SR.

Předpokládám, že bruslení tě živí. Zdá se, že sis splnila sen a živíš se svým koníčkem. Je to tak?

Ano, je to tak. Po dokončení vysoké školy jsem měla jasno v tom, co chci dělat. Nejlepší je totiž, když děláte, co vás baví, děláte to rádi, srdcem a vše ostatní přijde samo. Vždy mě bavilo pomáhat lidem a navíc, když vidím výsledky a radost studentů z toho, co se naučili, mám z toho hřejivý pocit.

Bylo pro tebe náročné začít podnikat, založit si školu?

Nebylo to sice jednoduché, ale spíš jsem se toho ze začátku obávala. Myslela jsem si na začátku, že budu učit jen freestyle a pokročilou úroveň, ale učím vše a vlastně jsem za to i ráda. Učím všechny věkové skupiny od dětí až po seniory a všechny úrovně bruslení od úplných základů až po freestyle. Jediná kategorie, která se učí tak nějak sama jsou teenegari. Co do výuky, baví mě učit úplně všechno a mám opravdu radost z dobrých referencí a děkovných slov klientů.

Pracuješ hodně s dětmi. Je podle tebe důležité začít bruslit už v dětství?

Ano, dětem se věnuji asi nejvíc. Děti se učí individuálně, v kroužku a také pořádám příměstské tábory bruslení pro děti od 6 let a to je opravdu skvělá zábava, i když náročná. O děti se starám jako o svoje vlastní a práce s nimi mě nabíjí.

Myslím, že je určitě lepší začít se učit bruslit už v dětství a získat alespoň nějaký základ a postupně odbourávat strach z jízdy na bruslích. Klienti, čím jsou starší, tím víc se bojí, a pokud nikdy nebruslili, tak se učí delší dobu. Vidím rozdíl i v dětech, co začínají ve čtyřech letech, a pak u dětí, když začínají v osmi letech.

Je taky výhodou, když někdo jezdí na ledních bruslích nebo lyžuje, získá tak alespoň základ pokrčených kolen a tolik se nebojí. Zrovna včera jsem byla překvapená na kurzu bruslení pro seniory, jak šikovní bruslaři byli a chtěli se učit jezdit i dozadu právě díky tomu, že už to kdysi uměli na ledě, ale na kolečkových bruslích si sami nikdy netroufli. Přitom technika je podobná. Pak v kurzu byli i takoví senioři, kteří nikdy na bruslích ani lyžích nestáli, a báli se přejít z trávy na asfalt. Takže rozdíly jsou markantní.

Je bruslení pro tělo dobré? V čem mu svědčí?

Každý sport jako takový je určitě dobrý pro tělo. Jen nic se nesmí přehánět a důležitá je i všestrannost a také rozcvička, strečink a regenerace. A to si mnoho lidí ani neuvědomuje. Bruslení obecně nejvíc posiluje a zpevňuje nohy: stehna a hýždě. U bruslení je více kategorií (speed, freestyle, agressive, artistic, fitness), takže záleží, které se bruslař nejvíce věnuje. Někteří freestyle jezdci doplňují fyzickou sílu třeba v posilovně. Občas se moji klienti diví, že děláme rozcvičku nebo strečink. Mě zase překvapuje, že jsem častokrát ohebnější než některé děti.

Co máš ještě kromě bruslení za koníčky?

Tím, že ráda tančím, se věnuji i tanci nejen na bruslích, ale i bez bruslí. Tanec a hudba jsou další moje „droga“ hned po bruslích. Dále se ráda vzdělávám - čtu, baví mě jazyky, cestovat a poznávat nové lidi.

Kde se s tebou mohou naši čtenáři setkat, budeš teď pořádat nějakou akci?

Nejbližší vystoupení budu mít v září se svým partnerem ve freestyle slalomu a to v neděli 14. září v Šumvaldě na akci Barevný víkend. Každým rokem pořádám Mistrovství ČR ve freestyle bruslení ve Smetanových sadech v Olomouci. Letos proběhne již 5. ročník a to v sobotu 27. září.