Letní seriál o českých horách, 10. díl: Za tajemnem a pohodou do Bílých Karpat

V posledním díle našeho seriálu se přesuneme do kraje, o který v poslední době vzrostl zájem díky bestselleru mladé autorky Kateřiny Tučkové „Žítkovské bohyně“. Zavádí čtenáře do světa prastarých, avšak již mizejících čarodějek do takzvaných „kopanic“, které jsou nedílnou součástí tajuplných a divokých Bílých Karpat.

Táhnou se podél hranice mezi Moravou a Slovenskem v délce asi osmdesáti kilometrů. Na severu začínají zhruba u Valašských Klobouků, kde navazují na Javorníky. Na jihu končí u moravské Strážnice, kde se celý karpatský oblouk mění v rovinu. Bílé Karpaty tvoří kopce a kopečky, údolí, skalky zvané bradla, roubenky, ale i středověké hrady a různé přírodní zajímavosti.

Kopce mají oproti severním českým horám tak trochu jižnější charakter, jsou teplejší, tvořené kvetoucími loukami, listnatými lesy, ze kterých tu a tam vyčuhují vápencové skalky. K nejznámějším patří Vršatská bradla na slovenské straně pohoří.

Například v regionu okolo Starého Hrozenkova a Žítkové, kde se odehrává děj zmiňovaného románu, je doposud velmi živý folklór a lidové umění. Každoročně v Hrozenkově pořádají Kopaničářské slavnosti, kterých se účastní nejen místní umělci. Strážnice, kterou pohoří končí, je rovněž známá folklórními festivaly.

Pohoří je řídce osídlené a lidská ruka je patrná na pravidelně sečených a spásaných loukách. Horské vesničky obvykle netvoří souvislý celek, ale chalupy a osady jsou roztroušené po kopcích mezi loukami a lesy. Kromě vápencových skalních útvarů turisté narážejí také na středověké hrady a zříceniny.

Krajem se dá putovat pěšky, pořádat krátké výlety se zázemím auta nebo jezdit na kole. Charakter pohoří je poměrně mírný a cykloturistika proto nepatří k nejnáročnějším. To ovšem neznamená, že cyklisty nečekají dlouhá a táhlá stoupání. Nejvyšší vrcholek, Velký Lopeník, měří více než 900 metrů nad mořem.

Bílé Karpaty ocení i trampové a tuláci. V podstatě se tu dá kdekoli přenocovat a občas narazíte na milé překvapení například v podobě starého třešňového sadu, u kterého už dávno nestojí žádná chalupa.