Letní seriál o českých horách, 7. díl: Po opuštěných cestách a zaniklých vískách Českého lesa

V sedmém dílu našeho horského seriálu zavítáme na západ naší republiky, k hranicím s Německem, do Českého lesa. Kdo hledá vskutku opuštěný kraj, bez davů turistů a turistických lákadel, Český les je tou správnou volbou. Klid, příroda, nekonečné lesy a historie, ze které mrazí.

Rozsáhlé území, jehož větší část se však rozkládá na území Německa, čeští turisté poněkud míjejí. Většina lidí zavítá buď jen na známější Přimdu, nebo zkrátka míří na sousedící Šumavu, která má propracovanější síť turistických stezek a tras a hlavně rekreačního zázemí. Noclehy, restaurace, občerstvení a podobná zařízení v naší části Českého lesa najdete poskrovnu.

„Dá se ubytovat v podstatě jen na několika místech a odtud pak jezdit na kole, případně chodit na výlety. Nejlepší je ale vyrazit na kole s brašnami na několik dnů a spát venku. Český les je vlastně takový dlouhý pás podél hranice,“ líčí vášnivý cyklista Ivan Malý. Ten se svým kolem loni nastoupil do vlaku v Praze, dojel do Mariánských lázní, odkud vyrazil „kolmo“ k hranicím a pokračoval směr jih s malými odbočkami až do Domažlic.

Pohoří má mírný charakter, takže na kole se dá zdolat celkem pohodlně. Navíc je protkané sítí asfaltových a štěrkových cest, které tu zbudovali „hlídači“ hranice se Západem. Po druhé světové válce z Českého lesa odešla většina obyvatelstva, protože byla německého původu, a území se stalo takřka nepřístupným. V podstatě ho ovládla armáda, která si tu vystavěla řadu objektů a areálů. Ty dnes chátrají a mimochodem, také patří k docela zajímavým „průzkumným“ cílům.

Zbytky vesnic po vysídleném německém obyvatelstvu

„Cestou člověk neustále naráží na pomníčky připomínající zaniklé obce, místy jsou vidět zbytky zdiva, kostela, tvar obce. Po válce se vesnice vysídlily a pak už je nikdo nezabydlel. Trochu z toho jde mráz po zádech, když putujete tou pustou krajinou,“ líčí Ivan. Ve spolupráci s německou stranou dokonce vznikla naučná stezka, která upozorňuje na více než 50 zaniklých lokalit na příhraničním území Českého lesa. Tato před válkou obydlená místa se pak ocitla v zóně tzv. železné opony.

V Českém lese ale narazíme na mnohem starší pozůstatky české historie, zříceniny, hrady, ale i zámky spjaté se šlechtickým rodem Kolowratů. Nejvyšší vrcholky mají okolo 1000 metrů.

Turisticky nejnavštěvovanější je region poblíž městečka Lázně Kynžvart a Přimda. Častým cílem je i nejvyšší vrchol Čerchov na jihu se známou rozhlednou Kurzova věž. Oblíbená rozhledna Milíře je i nedaleko zmiňované Přimdy.

Kdo se rozhodne pro cestování bez zázemí penzionu či hotelu, nemusí se bát přespat kdekoli v přírodě. „Je to CHKO, nikdo tam tyhle věci nekontroluje, nejsou to Krkonoše. Navíc občas během dne nepotkáte několik hodin ani živáčka. Spát se dá opravdu všude. Jen pozor na dotěrný hmyz. Lesy tu jsou poměrně vlhké, takže se tu daří komárům,“ dodává Ivan. Takže repelent s sebou.

Kraj je rovněž spjat se známým jménem Jan Kozina, který byl po poražení chodského povstání v roce 1695 popraven v Plzni. Pochází odtud také spisovatel a kněz Jindřich Šimon Baar. Narodil se v Klenčí pod Čerchovem.