Tip: Jak se ochránit před bouřkou

alt

S rostoucí popularitou outdoorových aktivit se navrací magické propojení člověka s přírodou. Do zimy a nepohody stačí nepromokavé oblečení, proti větru fungují winterstopové bundy. Větší potíže mohou způsobit blesky. Obvykle sice člověka nezasáhnou, ale když už se tak stane, jde o život.

Blesk vytváří napětí o stovkách miliónů voltů a proteče jím proud sta tisíc ampérů, následná tlaková vlna dokáže přervat horolezecká lana a odmrštit lidi v okolí pěkných pár metrů daleko.

Jak se tedy chovat, hrozí-li v blízkosti silná bouřka? Předně nepanikařit a zachovat klid. Pokud má mít člověk smůlu, panika mu stejně nepomůže. Základní orientaci v bouřkové situaci lze získat známým počítáním doby, která uplyne mezi zablesknutím a okamžikem, kdy uslyšíte hrom. Platí, že každé tři vteřiny přibližně odpovídají jednomu kilometru. Skoro vždy tak zjistíte, že udeřilo na kilometry od vás a že zbývá dost času situaci řešit.

alt

Relativně bezpečným úkrytem je vlastní automobil, funguje jako tzv. Faradayova klec – blesk sjíždí po jeho vnějším povrchu a pokud se zrovna nedotýkáte nějaké železné části karoserie, nijak by vás neměl zasáhnout. Podobně to platí i pro alpské bivakovací krabice a karpatské refugie.

Naopak riziko za bouře stoupá na vrcholech hor a holých hřebenech, někdy také v blízkosti mokřejších míst s prameny a blízkou spodní vodou. O život může jít i na dnes velmi oblíbených ferratách. Železná lana na zajištěných cestách fungují jako obrovské hromosvody.

Proto se vyplatí vstávat velmi brzy ráno a na trek vyrážet co nejdřív. Bouřky totiž bývají spíš odpoledne až večer. Samozřejmě je potřeba sledovat aktuální zprávy o počasí a při jakékoliv pochybnosti začít včas sestupovat.

alt

Opakovanou až osudovou chybu dělají ti, kteří hledají úkryt pod stromem, pod převisem nebo v malé jeskyni. Vysoké stromy k sobě blesky totiž naopak přitahují. Bezpečná vzdálenost od kmene stromu by neměla být menší než dva metry. Jste-li od kmene o pár metrů dál, chrání vás strom na způsob hromosvodu, bohužel však hrozí zranění padajícími větvemi. Vzdálenost mezi chodidly by měla být co nejmenší a ideální je sedět na suché nevodivé podložce, třeba na batohu s karimatkou.

Obdobně to platí pro skalní stěny, převisy a jeskyňky. Pokud by po nich sjížděl blesk, budete ve větším bezpečí v několikametrové vzdálenosti od skalní stěny. V jeskyni (ani v chatách) se raději nezdržujte ve vchodu, jinak hrozí, že blesk využije člověka jako tzv. zkratový můstek a proběhne jím od hlavy až k patě. Nad hlavou ke stropu by měl být alespoň jeden metr volného prostoru, směrem dovnitř dva. Bohužel, jsou známy i případy, kdy v malých jeskyňkách zasáhl blesk několik lidí najednou.

alt

Pokud jde o stan, neposkytuje ochranu prakticky žádnou, a to i v případě, že konstrukce obsahuje kovové tyčky bez plastových patek.

Nicméně cesta autem na samotný trek rozhodně představuje mnohonásobně větší riziko, než zásah bleskem na treku. Nakonec nejlepší radou zůstává známý Stopařův průvodce po Galaxii: „Nepropadejte panice!“